top of page

Organizace

Po celém světě existuje mnoho organizací nebo také frakcí, jenž mají svou určitou historii, životní zásady a poslání, případně své specifické povinnosti, které musejí vykonávat. Některé organizace jsou závazkem na celý život a vstupem do nich se člověk musí vzdát svého rodového jména, všech titulů i pozemků, do některých lze naopak vstoupit a o nic nepřijít, a snadno z nich jde také vystoupit. Nejznámější Západozemské frakce jsou vypsány níže, mezi ty Essoské se například řadí spolek nájemných zabijáků Muži bez tváře, v Ašaji jsou zase známí Poutači stínů, magický řád čarodějů z Qarthu, vojsko Neposkvrněných z Astaporu, a poté žoldácké společnosti, ze kterých jsou nejznámější Druzí synové nebo Svobodný spolek.

Královská garda

Královská garda byla založena krátce po dobytí téměř celého Západozemí, na krále Aegona Targaryena bylo připraveno několik atentátů s cílem připravit ho o život. Aegon Dobyvatel sice vytvořil první královskou gardu, nápad mu ale přednesla jeho sestra a královna Visenya, která poukázala na lenost a pomalé reflexi Aegonových strážců. Aegon Targaryen tak nechal zformulovat oficiálně první královskou gardu, skládající se z těch nejlepších rytířů v celém Západozemí, a na počest víry v Sedm tvoří od té doby až doposud sedm nejschopnějších rytířů.
Královská garda, jak je výše napsáno, je tvořená sedmi vybranými rytíři, kteří skládají přísahu, ve které se zavazují k ochraně krále, chránění jeho života, cti a tajemství, chrání i jeho rodinu a přísaha je zavazuje k celoživotní službě. Rytíři Královské gardy nemohou vlastnit žádný pozemek, nesmí se oženit a nesmí zplodit děti. Garda je královou tělesnou stráží, a střeží ho dnem i nocí. Rytíři neuznávají jinou autoritu, než-li svého krále a určeného lorda velitele, kterého taktéž vybírá král. Rytíři mohou být často pověřeni ochranou i konkrétních členů královské rodiny a stát se tak jejich přísežným štítem. Královská garda stojí nepřetržitě na stráži jak před dveřmi královských komnat, tak také při zasedání Malé rady, na jejichž schůzkách má své místo i lord velitel Královské gardy.
Rytíři bydlí v Bílé věži hned vedle Rudé bašty, ve které se nachází pouze osm místností; sedm tvoří ložnice pro každého rytíře, ta osmá slouží pro porady nebo svolané schůze lordem velitelem. V Bílé věži se také nachází Bílá kniha, do které se zapisují jména všech sloužících rytířů a jejich skutků v dobách oddané služby králi. Královská garda je oděná do zlatého brnění s bílou zbrojí, zbroj musí být čistá a nesmí obsahovat žádné rodové erby, díky jejich čistě bílým plášťům se Královské gardě často hovorově říká právě bílé pláště. Navzdory přísaze, která jim odepírá vlastnit pozemky, ženit se a mít děti, mohou některým rytířům z urozených rodů zůstávat tituly lorda, je to ale spíše prostá formalita než že by byl rytíř stále lordem svého hradu a spravoval území. Královská garda znamená pro rytíře doživotní službu, která skončí pouze smrtí rytíře.

Řád mistrů

Mistři jsou řádem zavazujícím se k učení a vědění a získávání stále větších znalostí. Mistři zajišťují rozvoj vědění v celém Západozemí, a nejvíce pohrdají magií, kterou neuznávají jako opravdovou sílu a zpochybňují její existenci. Mistři primárně sídlí v Citadele, majestátní a mohutné pevnosti nacházející se ve Starém městě, kde probíhá veškeré učení noviců, kde si kovají své řetězy a kde sídlí konkláve skládající se z arcimistrů, kteří jsou považováni za nejvzdělanější lidi v celém Západozemí. Konkláve řídí celý chod Citadely, a z řad arcimistrů je každý rok vybrán majordom, který je pověřen celkovou správou Citadely, postu majordoma se ale arcimistři snaží vyhnout, neboť to považují za příliš náročnou a časově vytíženou práci, která by jim zabraňovala v neustálém rozšiřování vědomostí. Konkláve arcimistrů také volí velmistra, který je poslán do Králova přístaviště, aby sloužil výhradně králi a poskytoval mu své vědění.
Každý novic, který vstoupí do Citadely, musí projít dlouhým a náročným výcvikem, při kterém studuje všechny obory, ve kterých každý mistr musí excelovat. Na konci každého oboru čeká novice zkouška, a pokud jí úspěšně splní, mají dovoleno si ukovat článek, ze kterého si s každou další zkouškou kovají svůj vlastní mistrovský řetěz. Pokud si novic ukoval alespoň jeden článek, je považován za akolyta, a s dostatečným počtem článků je poté považován za mistra. Každý článek je ukut z různých druhů kovů a odkazuje přitom na obor: stříbro za medicínu, zlato za ekonomiku, železo za umění boje, černé železo za práci s havrany, olovo za znalost jedů, měď za historii, elektrum za astrologii, bronz za astronomii, bílá ocel za kovářské umění, ocel za stavitelství. Dalšími používanými kovy jsou poté mosaz, platina, cín a červené zlato.
Mistři jsou nejčastěji přiřazováni na jednotlivé hrady, kde slouží svým pánům a jeho rodině, přebírají a naopak posílají zprávy, a figurují jednak jako rádci, informátoři a léčitelé pro svého lorda a také často učí jeho mužské potomky (dcery jsou přenechávány septám). Mistři jsou nestranní a do politiky jako takové se příliš nemíchají, Citadela jako taková se prohlašuje za nestrannou a oddanou službě Západozemí, většina mistrů ani nevěří v bohy a vyšší sílu. Mistrem se může stát prakticky kdokoliv, jak prostý tak urozený člověk, který má bystrou mysl otevřenou vědění, do Citadely často cestují synové urozených pánů, aby získali vědomosti. Citadela je otevřená všem mužům a není povinností stát se mistrem. Mistři, kteří byli posláni na hrad sloužit konkrétnímu lordovi, si často odebírají svá vlastní rodová jména, pokud nějaká mají, aby nemohli být využiti v politických intrikách.

Dračí stráž

Dračí stráž byla sestavena Maegorem Krutým krátce poté, co porazil svého synovce u Božího oka. Syn krále Aenyse, Aegon Targaryen, při vládě svého strýce Maegora, ukradl z Dračí jámy draka svého otce, Quicksilvera, se kterým poté vyzval Maegora a jeho draka Baleriona na souboj. Aby se předešlo další krádeži draka nebo snad dračích vajec, sestavil Maegor Targaryen právě dračí stráž, která má na draky dohlížet v dračí jámě, chránit je a případně se o ně také starat. Stráž je rozdělena na dvě pozice: na tu, která střeží draky v Králově přístavišti, a poté jsou také na Dračím kameni, jejich počet se často odvíjí od toho, kde zrovna jsou ustájení Targaryenští draci. Na jiná místa se ale nepohybují, zatímco taková Královská garda cestuje se svým králem, dračí stráž se pohybuje pouze v hlavním městě nebo v rodovém sídle Targaryenů, a členy královské rodiny na jejich cestách nedoprovázejí.
Strážci jsou tvořeni převážně bojovníky kvůli ochraně draků před všemi vetřelci, kteří by chtěli z dračí jámy nebo z Dragonmontu ukrást vejce. Jelikož draci neposlouchají rozkazy v obecné řeči, musí být stráž znalá valyrijštiny. Ve stráži mohou působit jak muži, tak i ženy. Dračí stráž žije bok po boku s draky, staří draci si jich většinou nevšímají a ti mladší, kteří se již vylíhli za jejich doby působení, jsou na ně zvyklí a tolerují je. Jelikož je stráž aktivně přítomná v jejich životě, často Targaryenským dětem pomáhají s výcvikem jejich mladých draků a dohlížejí také při výcviku na bezpečnost princů a princezen. Stráž velmi dobře zná draky, které chrání a o které se starají, mohou tak Targaryenům bez draka poradit, jakého si v případě zájmu mohou vybrat; takto bylo takové princezně Visenyi rozmluveno získání dračice Vhagar, když zemřel její poslední jezdec, a byl jí navržen mnohem mladší a rychlejší drak, než stará a pomalejší Vhagar.
Dračí stráž, podobně jako Královská garda, neuznává jinou autoritu, než krále. Mají také jako jediní možnost manipulovat se snůškami vajec, s vejci jako takovými, nebo s mláďaty, a převážet je na příkaz krále z Dračího kamene do Králova přístaviště. Stráž má mezi sebou velmi jednoduchou hierarchii a dělí se na starší a akolyty; ti se od starších učí, jak co nejopatrněji zacházet s draky a vejci. Starší členi řádu jsou často posetí popáleninami a jizvami, i když žijí bok po boku s draky, některé bestie je mohou tolerovat méně než jiné.

Noční hlídka

Noční hlídka je ozbrojené bratrstvo, které sídlí daleko na mrazivém severu, na samotné Zdi, kterou chrání před útoky a nájezdy divokých; lidu, který žije na sever od Zdi. Podle pověstí vznikla Noční hlídka před více jak osmi tisíci lety, v době Dlouhé noci, zimy, která trvala celou generaci, a při které podle legend sužovali Západozemí kromě mrazu a temnoty také Bílí chodci, kteří byli nakonec poraženi, zahnáni do Zemí věčné zimy a za pomoci Brandona Stavitele a Dětí lesa vznikla právě ledová Zeď, již se první bratrstvo Noční hlídky zavázalo hlídat a strážit. Noční hlídka je hlavně na severu považována za čestný řád s důležitým posláním, v průběhu věků se do bratrstva přidávali i urození severští páni, jejichž štíty s rodovými erby visí v sále na Černém hradě, hlavní pevnosti hlídky. Noční hlídka se postupem rozrostla natolik, že si vytvořila vlastní hierarchii; každé pevnosti velí lord velitel, a pod sebou má tři skupiny - průzkumníky, stavitele a majordomy, a každá skupina podléhá jednomu představenému muži - prvnímu průzkumníkovi, prvnímu staviteli a prvnímu majordomovi, z nichž se každý zodpovídá lordu veliteli.
Průzkumníci jsou bojovníci, kteří se vydávají na sever od Zdi kvůli stopování pohybu divokých a jejich případných hrozeb. Stavitelé pozorují stav Zdi a kontrolují stavby kolem ní, a opravují veškerá poškození. Majordomové zajišťují každodenní potřeby hlídky, jako je vaření, lov, péče o ošacení a celkovou výbavu hlídky, a obstarávání koní a dalších zvířat, včetně havranů, které má na starosti mistr, který je přítomen na každém hradě patřícím Noční hlídce. Život Noční hlídky je poměrně náročný, přesto se jedná o nejdemokratičtější společenství v celém Západozemí; původ, tituly ani minulost nehrají v hlídce žádnou roli, a budoucnost jednotlivců závisí hlavně na jejich dovednostech. Postavení lorda velitele je doživotní, a pokud současný lord velitel zemře, jsou navrženi nejvhodnější kandidáti, které pak ostatní členi hlídky volí.
Noční hlídka nosí pouze černé oblečení, a často jsou hovorově také nazýváni vránami. Pokud muž obleče černou, přestávají se na něj vztahovat zákony Západozemí a všechny předchozí hříchy i provinění jsou mu odpuštěny. Hlídka je tak tvořena velmi nesourodou směsicí mužů; nacházejí se tam jak urození páni (zejména ti ze severu), tak i bastardi urozených lordů, chudí muži, kteří si vstupem do hlídky zajistí střechu nad hlavou a pravidelnou stravu, a také kriminálníci; zloději, vrazi a násilníci, pro které je služba v Noční hlídce často lepší, než ztráta mužství nebo života. Určení bratři Noční hlídky často opouští Zeď a vydávají se na jih, kde rekrutují muže a odvádějí vězně na Zeď. Mezi největší hrady hlídky patří Černý hrad, Stínová věž a Východní hlídka. Noční hlídce poté náleží ještě část území u Zdi, které se říká Brandonův dar, který je zdrojem zásob a daní hlídce.
Služba v Noční hlídce je doživotní, vstupem do hlídky se muž vzdává všech titulů i pozemků a jsou mu prominuty hříchy. Z Noční hlídky nelze odejít a dezerce se trestá stětím. Noční hlídka má svou specifickou přísahu:
Noc se přikrádá a moje stráž začíná. Neskončí až do mé smrti. Nepojmu za manželku žádnou ženu, nebudu vlastnit žádnou půdu, nezplodím žádné děti. Nebudu nosit korunu a nezískám slávu. Budu žít a zemřu na svém stanovišti. Jsem meč v temnotě. Jsem strážce na zdech. Jsem oheň, který hoří ve tmě, světlo, které přináší úsvit, roh, který probouzí spící, štít, který chrání říše lidí. Svěřuji svůj život a čest Noční hlídce, pro tuto noc a pro všechny noci, které přijdou.

Městská hlídka

Městská hlídka v Králově přístavišti byla vytvořena krátce po dobytí Západozemí, kdy se z malé pevnosti známé jako Aegonfort stalo během let jedno z největších měst v Sedmi království, a bylo prohlášeno také za hlavní a získalo své dnešní pojmenování. Městská hlídka ale byla dlouhou řadu let neorganizovaná, chabě vyzbrojená a kriminalitu ve městě nijak nesnižovala, běžné byli také úplatky, aby si muži ke svému platu přilepšili. Městskou hlídku přeorganizoval až princ Maenar Targaryen, mladší bratr krále Maerona I., který hlídce v roce 75 AC dal zcela novou strukturu, vybavil je kvalitními zbraněmi a také oděvy a brněním. Městská hlídka také od prince Maenara získala své dnes již pověstné zlaté pláště, kterými jsou často nazýváni. V průběhu let se ale celkové brnění městské hlídky přeneslo ze zlaté spíše v bronzovou, aby byli ještě více odlišní od brnění čestné Královské gardy.
Městská hlídka má v Králově přístavišti dvě kasárny, rozdělené na východní a západní; východní kasárna se nachází u Dračí brány, západní u Ševcového náměstí. Hlídka je obvykle vyzbrojena železnými obušky, dýkami, oštěpy, a někdy také i meči. Nejde ale o zvlášť trénované muže a nedají se považovat za skutečné vojáky, i když je lze využít jako pěší vojsko nebo kopiníky. Jejich výcvik je spíše formální, a ne každému muži jde o skutečnou ochranu města nebo prosazování zákonů a snižování kriminality. Navzdory určité reformě, korupce je v hlídce stále běžnou záležitostí a přivýdělkem. Hlídka má svou vlastní hierarchii, zodpovídá za ni velitel (podle svého původu a titulu se jedná buď o lorda velitele, či pouze velitele), který pod sebou má několik kapitánů, a poté jsou prostí pěšáci.
Městská hlídka je jednou z mála organizací, do které lze vstoupit, a zase z ní vystoupit, aniž by se muž musel ve svém životě něčeho vzdát, hlídka jako taková nepohlíží na status člověka a práci může vykonávat prakticky každý muž. Hlídka je placená z královské pokladnice a spousta mužů si obléká zlatý plášť jen za účelem dobrého platu, a občasně i přivýdělku z nějakého úplatku. V porovnání s městskou hlídkou v Lannisportu nebo ve Starém městě, je ta z Králova přístaviště co se týče kvality nejhorší, přesto ale v době míru může čítat až dva tisíce mužů, v době války nebo pořádání nějaké slavnosti v hlavním městě i více. Na rozdíl od mužů v Noční hlídce nebo rytířů Královské gardy, muži z městské hlídky nejsou vázáni doživotní přísahou a nevzdávají se svých titulů a majetku.

bottom of page