top of page

Eddin  Tully

Hráč: Enybady
FC: Paul Bullion

*27.6. 56 AC, Řekotočí
Pobočník krále

Rod: Tully
Partner: Sarsah Tully

Povaha

Eddin by svou povahou úplně klidně zapadl do chladného Severu, byl by se narodil o kus výše. Chladný, na tváři málokdy vykouzlí něco jako upřímný nebo vřelý úsměv, a pokud už v obličeji změní mimiku, jedná se buď o ironický úškleb, nebo jen letmý, nic neříkající zacukání koutků směrem nahoru. Bez ohledu na toto vzezření je osoba se silným smyslem pro spravedlnost, případné spory ve své doméně vyřizuje tvrdě, ale spravedlivě, a takticky neupřednostňuje žádného ze svých vazalů. Od svých poddaných očekává pevnou a neochvějnou službu, za což jim dopřává mnoho volnosti, a pokud to není absolutně nutné, nezasahuje do jejich vnitřních záležitostí. Do jisté míry takový skutečně je, do jisté míry se jedná o jakousi tvrdou masku, kterou nasazuje při jednání s kýmkoliv jiným mimo jeho rodinu. V souladu s mottem rodu je velmi vázán a orientován na rodinu.

Manželku vybranou otcem velmi miluje, a své děti taktéž, byť se na jejich pozici musí dávat pragmaticky, a do jisté míry je třeba počítat s tím, že budou pěšáci na poli sňatkovém. I tak si žádný z jeho potomků nemůže stěžovat na tvrdé dětství, právě naopak. Leckdo by mohl tvrdit, že možná nastavil až příliš volnou ruku, vzhledem k tomu, co jeho prvorozený syn a dědic titulu následně předváděl. Dětem každopádně věnuje spoustu svého času, s manželkou je trochu netradičně vychovávali výhradně oni, bez zásahu chův, a zvláště nejmladší Jeylu si skutečně hýčká. Aby ne, když mu tolik připomíná jeho matku. Nejen jménem, ale také vzhledem. Osoby blízké jemu srdci tak mají možnost poznat mnohem příjemnější a měkčí tvář jeho osobnosti.

Umí být velmi vřelou a otevřenou osobou, která vyniká velkou dávkou empatie, díky čemuž se za ta léta vypracovat do jakési neoficiální funkce rodového psychologa. Umí udržet tajemství, a pokud to vyloženě nerozporuje jeho vlastním nebo rodovým zájmům, nemá potřebu nikoho tímto vydírat. Rád se směje, má rád dobrou hudbu, a do jisté míry má rád i společnost žen, a ne nutně to musí být jeho vlastní manželka. K nějakému smilnění však zatím nikdy nedošlo, na to má až příliš silné rodinné cítění. Ale nikdo neřekl, že se tu a tam neoddá nějakému hravému laškování. 

Ke stavu silného vůdce jistě přispívá také vizáž. S výškou lehce pod šest stop, dobře osvalenou postavou, a hřívou kudrnatých zrzavých vlasů vzbuzuje respekt, kam jenom se hne. Přidejme k tomu udržovaný plnovous, a máme před sebou spíše divokého severského barbara, než uhlazeného říčního lorda. Netřeba dodat, že má sílu medvěda, a rozhodně není radno si s ním cokoliv začínat. Osobně sice konflikt nevyhledává, ale ani mu neuhýbá, najde-li se někdo, kdo by mu odporoval. 

Na Přístaviště nemá vyhraněný názor. Osobně nemá žádné ambice na nějaký projev neposlušnosti či snad přímo rebelii, ale naopak spíše ke králi cítí, že má vůči němu dluh. Byl to právě Maeron I. Targaryen, který mu osobně pomohl potlačit spor dvou neposlušných rodů, a de facto mu tak zahránil krajinu před vznikající rebélií. Pokud tedy nedojde k významné změně situace, nehodlá krále zradit.

Minulost

Eddinovo narození v roce 56 AC předznamenalo pevné uchopení ruky krále Maegora nad celým Západozemím. Celé Říční krajiny v té době nadšeně očekávali narození dědice celé země, ale nikdo nečekal, že radost bude nakonec dvojí. Po narození lady Myry totiž následoval o pár minut později i maličký Eddin, pojmenovaný podle prvního velkého Tullyho, který vedl povstání proti Harrenovi Černém, a osobně poklekl před Aegonem Dobyvatelem. Od dědice takového jména se očekávaly veliké věci, a mladý lord to bezezbytku naplňoval. Už od mala vynikal bystrostí, heraldika i dvorské způsoby mu šly do hlavy snad samy, a stejně tak se neztratil ani tělem, jelikož už od malého věku převyšoval své vrstevníky klidně i o celou hlavu, a jen co poprvé udržel v ruce meč, bylo očividné, že jej od něj nepůjde oddělit. Byť měl možná následník zřejmé předpoklady pro to být dobrým vládcem, lord Prentys, jeho otec, nehodlal nic podcenit, a podrobil ho nesmírně tvrdou výchovou, která neodpouštěla chyby, a jakýkoliv prohřešek trestala velmi přísně. Otce se tak nejdříve hodně bál, neodvažoval se v jeho přítomnosti byť jen promluvit bez vyzvání, ale jak šla léta, a Eddin sílil, strach postupně přešel v nenávist. Od mala mu všichni kolem vštipovali, jak je pro rod Tully důležitá rodinná pospolitost a nadstandardní vztahy, což šlo velmi výrazně proti tomu, co razil jeho otec, od kterého snad v životě neslyšel jakékoliv vlídné slovo, či snad pochvalu. 
V devíti letech byl osobně přítomen na korunovaci krále Maerona, chlapce ne o moc staršího, než byl on sám, a v následujících letech se pevně usadil v Bouřlivých krajinách, kam byl poslán jako páže ke svému budoucímu tchánovi, vládci tamnějšího kraje. Zde, konečně mimo dosah svého krutého otce, Eddin naplno rozkvetl, a přičichl ke skutečnému rytířskému životu, který mu zcela učaroval. Tchán ho naučil mnoho, od téměř dokonalé šermířské techniky až k tomu, jak správně řídit svěřené krajiny. Tolik se lišil od toho tyrana, který na něj čekal doma. Lord jenom nevěřícně civěl na elegantnost a ladnost, s jakou dokázal jeho tchánřešit zdánlivě drobné a nudné problémy Bouřlivých krajin, a od kterého pochopil, že byť se mu můžou zdát problémy jeho vazalů malicherné, jeho lidé se k němu obracejí z důvěrou, a očekávají angažovaný přístup. Pokud bude lordům dávat najevo, že ho jejich problémy nezajímají, koleduje si minimálně o nespokojenost, ale klidně i otevřenou rebelii.
Roku 71 AC došlo k dlouho očekávánému sňatku s dcerou zmíněného lorda Baratheona, Sarsah. Byť byl tento sňatek naplánován dlouho dopředu, Eddin měl možnost svou nastávající poprvé poznat teprve během pobytu na Bouřlivém konci. Nedá se říci, že by to byla láska na první pohled, Sarsah nepatřila mezi nejpůvabnější ženy v Západozemí, ale jen co se poznali více, mladý lord pochopil, jak bystrou a chytrou ženu vlastně má, a postupem času se do ní upřímně a silně zamiloval. I ona postupem času přilnula k rodinné atmosféře v Řekotočí, a dá se říci, že má svého muže také velmi ráda.
Jak velkou měl starý Baratheon pravdu se ukázalo v letech následujících. Nejprve však přišla do jeho života velká rána. V roce 74 AC totiž náhle zemřela jeho drahá sestra, během porodu, přičemž novorozenec ji brzy následoval. To ho velmi zasáhlo, se stejně starou sestrou si byli vždy velmi blízcí, a jakmile opadl prvotní zármutek, vzedmula se v něm zlost. Šuškalo se, že lord Theodore nutil Myru do jednoho porodu za druhým, v zoufalé snaze mít konečně mužského potomka. Samozřejmě, veřejně nic takového nepronesl, ale nálada "utahal ji těhotenstvím a potraty" v rodině zůstala po dlouhá léta. Eddina rovněž velmi pobouřila a zklamala reakce Prentyse, který celou věc uzavřel velmi rychle kondolenčním havranem, a dále se k tomu nevracel. Dle jeho názoru byla třeba mnohem větší reakce. Druhá vlaštovka přišla roku 70 AC, kdy si Greyjoyové mysleli na malou rebelující výpravu. Říční krajiny sice svolalo vojsko, ale jak se ukázalo, několik lordů, včetně Blackwoodů, poslalo výrazně méně branců, než se očekávalo, a argumentovaly tím, že nemohou postrávat více lidí. V Eddinovi to vyvolalo spoustu varovných vykřičníků, ale Prentyse to nechalo chladným.
Otce si vzal cizinec roku 75 AC, a bublající nespokojenost v Říčních krajinách tak mohla konečně vybuchnout. Prakticky hned po pohřbu se rod Blackwoodů a Brackenů pustil do dlouho omýlaného sporu kolem nějaké bezvýznamné planině na sever od Harrenova, ale jak se ukázalo, pro oba rody je to otázka života a smrti. Tehdy čerstvě dosazený lord Říčních krajin, tedy Eddin samotný, nedokázal nespokojenost rodů patřičně vyřešit. Bylo mu těžké zůstat nestranný, a ať už se rozhodl navrhnout jakékoliv řešení, ukázalo se jako neúčinné, a nopak ještě posílilo špatnou náladu uvnitř Krajiny. Lord se ukázal jako velmi mírný a slabý vládce, který zprvu nedokázal tzv. bouchnout do stolu, a vydat jasné nařízení, které by tento spor urovnalo. Celá situace během tří let došla do takového stavu, kdy do Říčních krajin musel přiletět sám král Maeron, osobně setnul hlavu lordu Brackenovi, a odvedl nejmladšího syna a dceru obou rodů do Králova přístaviště. Tento krutý, leč nutný zásah Eddinovi otevřel oči, a ukázal mu, jak rozhodný a nesmlouvavý je třeba občas být. Po této silné zkušenosti dokázal urovnat spory ostatních rodů, a definitivně si vynutit od svých vazalů poslušnost.
Jeho nově objevená síla se naplno ukázala roku 86 AC, kdy se lordu Tyrellovi otevřeně postavily jeho vazalové, rody Florentů a Hightowerů. Sice ještě tak úplně Tyrellům neodpustil dle jeho názoru zaviněnou smrt jeho sestry, ale i tak se rozhodl lordu Vysoké zahrady pomoci, a vyslal na jeho podporu poměrně silné vojsko, které sice nestihlo jakkoliv významně zasáhnout do samotné rebelie, byla to silná známka podpory. Rozhodně větší, než se očekávalo, pokud se očekávala vůbec nějaká. 
Sice to úplně neznamenalo otočení vztahů s Rovinou, bylo to gesto dobré vůle, a snad i snahy rozkol pomalu, opatrně řešit. Koneckonců, Eddin neměl možnost osobně vidět mladičkou Irisu, svou neteř, což ho velmi mrzí, a rád by to v dohledné době napravil. Momentálně má však jiné starosti. Jeho nejstarší syn, Brenn, totiž využil dobrého srdce svého otce, a na místo vypomáhání se správou Říčních krajin raději vyrážel na turnaje, a záletům do nevěstinců. Eddin mu to nějakou dobu toleroval. Chápal, že je třeba mladickou energii řádně vybít, ale vrásky mu přidával zdánlivý nezájem syna o jakékoliv ženění. Jakmile situace dosáhla kritického bodu, a mladý nástupce byl nachytán v lóži bohatého měšťana, a ostatní lordové si začali stěžovat, došla mu trpělivost. Bylo třeba mladou rybu uzemnit, a ukázat mu jeho místo. Synovi nařídil v podstatě domácí vězení, přidělil mu osobního mistra, a donutil sekat latinu. Aktuálně ho tak nejvíce tlačí nalezení vhodné nevěsty jeho nezbednému synovi, a v širším pohledu rozšíření vlivu Tullyů do Západozemí. Pokud bude syn sekat latinu, má v plánu mu propůjčit správu celého Řekotočí.

Ostatní

  • Miluje svou rodinu, a pro jejich blaho udělá cokoliv.

  • Vlastní valyrijský meč - Říční ocel, který dříve patřil jeho otci. Původní jméno meče je zapomenuto v historii.

  • Úplně se nepřenesl přes smrt své sestry, a přičítá její smrt rodu Tyrell, kam byla provdána.

  • Účastnil se tažení do Dorne roku 67 AC jako panoš lorda Baratheona, roku 70 AC pomáhal s armádou Říčních krajin potlačit povstání Corlina Greyjoye a nechyběl ani u druhé rebélie roku 88.

  • Velmi dobře ovládá šermířství, jízdu na koni, lukostřelbu. Teoretické dovednosti vytříbil během zmíněných válek, je z něj tedy zocelený válečník.

  • Udržuje vlastní verzi Malé rady, kam zve prominentní členy vazalských rodů, a snaží se tím podporovat dialog, na místo agrese. Zároveň dává možnost každému rodu se podílet na vládě v Říčních krajinách.

  • Nikdy nebyl v Essosu, ale rád by.

Odznaky

Za posty:

bottom of page