Alys se narodila do rodu Manderlyů sedmdesát dva let po dobytí Západozemí Targaryeny, do jedinečné severské rodiny, která vládne Bílému přístavu, a je jedinečná tím, že jsou jedinou urozenou rodinou na Severu, která nevyznává Staré bohy, ale je vychovávána ve světle Sedmi. Narodila se jako prvorozená dcera pána Bílého přístavu, lorda Maxara Manderlyho, a jeho ženě, lady Dyanně, která pochází ze samotného vznešeného rodu Arrynů z Údolí. Už v Alysiných prvních měsících bylo všem zřejmé, že v sobě má dívka více Andalské krve ze strany své matky, než smíšené krve Andalů a Prvních lidí, která kolovala v žilách jejímu otci. Už jako batole se velmi podobala matce, jak svýma světle modrýma očima, tak také plavými vlasy, které po ní podědila. Alys byly dva roky, když její matka porodila další dceru, Gwyneth, která byla naprostým opakem své starší sestry; nesla jasné rysy svého otce v podobě tmavých vlasů i očí. Rok po narození Gwyneth se rodina Manderlyů rozšířila o dalšího člena, lady Dyanna přivedla na svět syna Derana, porod pro ni byl ale těžký a vyčerpávající a lordu Maxarovi bylo sděleno, že se lady Dyanně nedoporučuje další těhotenství, při kterém by mohla zemřít. Alys tak měla pouze dva sourozence, ale nikdy se tím příliš netrápila, nepotřebovala velkou rodinu, hlavní pro ni bylo, že měla živou matku, která jí mohla životem vést.
Lady Dyanna to sice nepřizná, ale Alys se stala jejím oblíbeným dítětem, byla také jedinou, která podědila rysy Arrynů a typické rysy Andalů, oba její sourozenci dokonale zapadali svým vzhledem na Sever, který Dyanna vždy považovala za divoký, a lidi v něm za obyčejné divochy. Se svým manželem se sice pokoušela vycházet, ale jakmile jim bylo oznámeno, že by další porod nemusela přežít, utvořila se mezi nimi propast, kterou pociťovala i Alys. Byli odloučení, a pokud lord Manderly někam cestoval, často sebou už tehdy brával malého Derana, občasně i Gwyneth, když o to zaškemrala. Alys také chtěla jet, ale matka jí to nikdy nedovolila, nesměla poznávat Sever a ostatní severské šlechtice, naopak jí sebou matka brávala do Údolí, které se Alys zpočátku líbilo, ale jakmile se měla dostat do Orlího hnízda, začala to místo s každou další návštěvou nenávidět. Nenáviděla tu výšku, ze které se jí motala hlava, tu unavující a nebezpečnou cestu na mulách, a nenáviděla, jak se matčina strana rodiny – včetně její matky – vyjadřovala o Severu, jako by na něj Alys nepatřila, a nebyla Manderly. Nikdy jí ale jako dítěti nezbývalo nic jiného, než cestovat s matkou a držet se jí poslušně za ruku.
Prosadila si svou až ve třinácti letech, kdy si odmítala zabalit věci a znovu cestovat do Údolí, tehdy se s matkou pohádala a sdělila jí, že Orlí hnízdo nesnáší a chce zůstat v Bílém přístavu, její matka sice pěnila vztekem, ale když Alys utekla za otcem a prosila ho, aby nikam nemusela jet, lady Dyanna nemohla vůči rozhodnutí svého manžela nic říct. Tehdy se také ženil lord Umber, a Alys směla poprvé se svými sourozenci a otcem cestovat dál na Sever, na návštěvu Posledního krbu se těšila, ale veškerá radost jí přešla, jakmile došlo na svatební hostinu. Zažila hostiny v Údolí, i tam byl hluk, ale lidé jí tam přišli civilizovanější, než Umberové, Boltonové, Karstarkové, a všichni ostatní, kteří nahlas oslavovali, rozlévali pití, a od úst jim tekl omastek z masa a mastil jim jejich plnovousy. Alys z hostiny odešla dřív a na druhý den si vysloužila posměch od obou svých mladších sourozenců, kteří si z ní utahovali a tvrdili, že je až příliš nakažená jihem, než aby se dokázala bavit po seveřansku. Alys je ignorovala a nechtěla se s nimi hádat, ponechala jim jejich posměšky, které ale nepřestali ani poté, co se vrátili zpátky do Bílého přístavu. Derana to sice ještě chvíli bavilo, ale potom toho nechal, za to Gwyneth si nenechala ujít jedinou poznámku na konto své starší sestry. Cokoliv se Alys nelíbilo, Gwyneth to okamžitě nazvala její jižanskou rozmazleností, a dělala to i před otcem, dokonce i poté, co jí za to několikrát vynadal.
Mezi sestrami tak nastal rozkol, a Gwynethina nesnášenlivost vůči Alys se zdvojnásobila ve chvíli, kdy už obě byly dostatečně staré i zralé na vdávání. Alys byla vždy ta hezčí z dcer lorda Maxara; plavé vlasy, modré oči, štíhlá postava, a Gwyneth byla Manderly každým kouskem svého těla, stejně jako lord Maxar měla Gwyneth sklony k velikosti a na její šaty muselo být použito dvojnásobně látky, co na Alysiny. Kdykoliv Maxar Manderly měl hosty, oči mladých mužů se upíraly k Alys, a Gwyneth to vedlo k silné žárlivosti, občas až takové, že jí úmyslně poničila její nejhezčí šaty, jen aby si musela vzít nějaké obyčejné. I tak to ale uškodilo vždy jen a pouze Gwyneth, která za to dostávala přísná kázání od obou rodičů. Gwynethina žárlivost na Alys nakonec rozrostla natolik, že byl lord Maxar nucen svou mladší dceru poslat k rodině své ženy do Údolí, aby jí trochu umravnili a naučili slušnějšímu chování, a Alys tím získala aspoň rok a půl nikým nerušeného klidu, než se Gwyneth začátkem roku 90 po dobytí vrátila zpátky do Bílého přístavu.