Pro lidi v Západozemí je pouhou cizinkou, kdy někteří jsou uhranuti jejím valyrijským vzhledem a druzí si v tichosti šeptají, že je to jen bohatá namyšlená coura s nosem nahoru, čarodějnice koupající se v krvi mladých panen, zlomyslná mladá dáma jejíž slzy tráví konkurenci a že se dost možná mění v kočku či snad tu velkou černou šelmu, jenž si sebou z Lysu přivedla. Je pro místní cizincem tak, jako je Západozemí cizí pro ní. Pro ni nezvyklá kultura, podivní lidé s podivným vzhledem a ještě podivnějšími touhami být za každou cenu na vrcholu a drtit všechny pod nimi. Země zmijí, jak Západozemí říká otec. Země zmijí a draků od doby, co se Aegon Dobyvatel rozhodl sjednotit Sedm království. Tyhle příběhy znala už od dětství dokonce i ve své domovině, ale ve výsledku pro ní neměly takový význam, jako pro lid dál na západ. Pro ní to byly jen nesmrtelné příběhy a legendy dávno mrtvých hrdinů. Tedy až do doby, než do Západozemí připlula a nespatřila mohutný Dračí kámen, draky a pak i samotný Železný trůn. Už si nepřipadala tak velkolepě a úžasně. Všechno na co byla zvyklá, jako kdyby se rozplynulo. 

S novým životem v Západozemí se musela začít postupně přizpůsobovat. Jenže přetvářky a lži jí byly vždycky cizí. V Lysu jí otec učil vždy jednat na rovinu. Upřímnost tam byla mezi některými lidmi přirozená jako nahota. Intriky a jedy samozřejmě panovaly i v bohaté zlaté říši magistrů, ale ona vždy tak nějak stála bokem a jen pozorovala dění zpovzdálí. Politika jí nikdy nebavila, ale v hnízdě zmijí se jeden musí naučit uštknout jako první a tak je poměrně dost obezřetná. Ač může působit naivně a hloupě, tak není. Působení tak je jen iluze, stejně tak předstírání, že třeba něčemu nerozumí, i když rozumí. Otec jí vždy radil, že hlupák se vždy dozví víc, než ten který si myslí, že je nejchytřejší v místnosti. A této rady se drží, byť sama bojuje s tím, že úplně nechce působit jako neschopná a hloupá naivní holčička, která si hraje na kuňku a neumí se vymáčknout. 

Když na to přijde, tak mluví a hodně ráda. Není zvyklá přijímat rozkazy aby mlčela a už vůbec není zvyklá na to, že jí rozkazují muži a nebo že nedostane to co chce. V tomhle je jako kočka, která si dělá co chce, kdy chce a nerada se podřizuje. Pokud ale není jiné východisko, než sklopit hlavu, tak její tvrdohlavost ustoupí. Hlava na špalku by jí rozhodně neslušela a uvědomuje si, že už není v Lysu, kde si může ledacos diktovat. Přesto má občas své typické výstřelky lyské mladé dívky, která se úplně nechce smířit s tím, že jako žena v Západozemí klesla. Na to si nejspíš nezvykne nikdy. V Lysu jsou dívky zvyklé na ledacos, ale nyní je v Západozemí a tak je možné, že jí snadno něčím někdo vyvede z míry. Umí přijímat lichotky, umí flirtovat, ale jen s muži z Lysu. Muže ze Západozemí nezná a nezná jejich pravou povahu a podstatu. 

Nedá se považovat za otevřenou knihu a pokud nechce, tak s nikým o ničem nebude mluvit. Na společnost je vybíravá, ale nikdo si to nesmí plést s arogancí. Ani není žádný tyran, který by vnímal neurozené a nebo sluhy jako něco méně. V Lysu se k otrokům nikdy špatně nechovala. Sice je nevnímala jako sobě rovné, ale pořád to pro ni byly lidské bytosti, které jí sloužili a když dobře, tak nebyl problém. Vždy snášeli její občasnou náladovost, která se může měnit jako počasí. Co opustila domov, tak je víc napružená a taky nervózní, má problém s důvěrou a ve většině vidí nepřítele, kterému se nedá věřit. Absence domova se na ní podepsala, ale snaží se své slabiny nedávat najevo. Jelikož měla vždycky v životě co jen chtěla, tak má rozmazlenou kočičí povahu. Byla zvyklá mít to nejlepší a její otec dokázal sehnat cokoliv, co si umanula. Co se týče mužů a nějakých dárků, které by na ní mohly udělat dojem, tak má dost vysoké nároky. Zapůsobit na ni není zrovna lehký úkol a získat si její srdce zrovna tak. I když může vypadat jako někdo, kdo se dá snadno koupit, tak to není pravda. Co nabídnete člověku, který má v životě prakticky všechno? To by byla asi otázka, kterou by nějakému muži položila, kdyby si jí chtěl vzít. A dychtivě by čekala na odpověď, protože i když ráda tvrdí, že má všechno, tak nemá. Nemá domov a ani lásku. 

Minulost

Narodila se do úplně odlišného světa, než na který jsou zvyklé dívky ze Západozemí. Kultura Lysu je na míle daleko tomu, co poznala v Králově přístavišti, na Dračím kameni či na Tarthu. Byla vychovávána jako dáma, ale zároveň svobodně a se zlatem, šperky a drahými kameny, co jí od narození protékaly skrze prsty. Její otec Aelon se stal devátým magistrem, když jí bylo šest let, čímž její rodina ještě víc zbohatla, pokud to vůbec ještě šlo. Aelon měl za život dvě manželky, ale dohromady měl i s Naerys deset dětí. Šest z těch dětí byly bastardy, kteří měli po nějakém čase v domě Valtigarů své čestné místo. Naerysina matka Vaenyra pocházela z Volantisu a díky ní měla Naerys mladšího bratra, při jehož porodu matka v roce 75 zemřela. Zatímco otec disponoval blankytně modrýma očima, matka měla krásné šeříkové, které po ní Naerys jako jediná podědila. Její bratr Naeron měl po otci modré. Kromě mladšího bratra, měla Naerys starší sestru a bratra, z otcova prvního manželství s Lysariou Navaron. A i když Naerys a Naerona dělilo od jejich sourozenců jen pár let, tak si na sebe nikdy úplně nezvykli. Aelor a Laryssou měli jinou matku a novou nikdy nepřijali. Laryssa začala na Naerys velmi žárlit a toužila po otcově pozornosti, tudíž obě dívky se během dětství často praly a nemohly se vystát. Aelor jejich hádkám přihlížel, dělal si z nich legraci a malého Naerona vzal do polštářového domu už když bylo chlapci jenom pět let. Za to tehdy Aelor dostal od otce výprask a za trest ho poslal k tří-týdenní bohoslužbě do chrámu Pantery, aby se Aelor naučil nějaké slušnosti a pokoře. 

Vyrůstání v Lysu v rodině magistra, mělo tolik výhod, že by je Naerys na prstech asi nespočítala. Dostalo se jí vzdělání v historii, kultuře i politice Essosu a zejména Svobodných měst, Svárlivých zemí a také Staré Valyrie. Neminulo jí ani poučení o valyrijské krvi, historii a samozřejmě informace o Západozemí, které do ní hustili od osmi let. Bratři se učili spíše obchodu a politice. V roce 82 byl Aelor asistentem otcova písaře a Naeron zase vynikal v matematice i přesto, že mu bylo teprve sedm let. Říkali mu nadané dítě, protože byl velmi učenlivý a za rok se dokonce naučil psát tak dobře, jako Aelor, na což začal starší bratr žárlit a obával se, že ho Naeron snad nahradí. 

Laryssa a Naerys v roce 83 začaly objevovat taje toho, co znamená rozkoš a potěšení pro ženu i muže. Larysse bylo třináct a Naerys deset let, když je otcova sestra, jejich teta Haenna, vzala do domu Nachová vášeň. Tam se mladé urozené i neurozené dívky učily, jak potěšit muže, popřípadě manžela. Žádná z dívek tam s žádným mužem doopravdy nespala. Starší ženy a profesionální společnice učily ty mladé a nezkušené. Učily je pohyby těla, co mají muži nejvíc rádi, jaké části na jejich těle jsou ty nejcitlivější, jejich úchylky a nejpodivnější návrhy se sny, které chtěly se ženami uskutečnit. Laryssa už byla dost stará na to, aby se společně se staršími dívkami dívala na prezentaci nahých mužských i ženských těl. Naerys toto čekalo, až nabyla dvanácti let. Směla se dívat, dotýkat se a zkoumat. Byli to mužští i ženští otroci, kteří si to museli nechat líbit. 

V roce 86, kdy Naerys oslavila třináctý den jména, se šla večer projít po zahradě jejich rodinného sídla. Vzala sebou kotě černého pantera, kterého dostala od otce jako dárek. Přivezli ho z Letních ostrovů a otec tvrdil, že tyhle šelmy jsou na Letních ostrovech větší jak lvi. Naerys se tedy nemohla dočkat, až její nový mazlíček vyroste a bude schopný jí chránit. Malou šelmu pojmenovala symbolicky po Balerionovi Černém děsovi. Do zahrad za ní přišel Aelor, její starší bratr. Už rok žil víceméně mimo rodinné sídlo a překvapilo ho, jak se Naerys za rok změnila. Byla hezčí, než si pamatoval. Jeho nenávist vůči polovičním sourozencům už byla víceméně pryč. Naerona sice stále neměl v lásce, ale dalo se říct, že z toho vyrostl. Jeho mysl a povaha však šly úplně jiným směrem, než by jeden očekával. Jeho vlastní sestra pocházela ze stejné matky a přivlastňovat si ji a osahávat se mu trochu příčilo. Ale Naerys? Měli jen společného otce. Bylo to jiné. Naerys nikdy nebral jako vlastní sestru. „Po otci budu pánem tohoto domu já. Možná po něm podědím i titul magistra, když budu dost schopný." Řekl tehdy. „Tvůj bratr mi může nosit pohár s vínem a ty mi můžeš sloužit v ložnici." Řekl, jako kdyby to byla naprosto normální věc a očekával, že se tak i stane. „Už máš věk na to, abys těšila muže skutečně a ne se o tom jen učila." Přišel blíž a chytil ji za bradu. Naerys se mu vytrhla a s kotětem v náruči ustoupila. Rychle ho obešla a mířila zpátky do sídla, kde se pak ve svém pokoji zamkla. Aelor za ní nepřišel, ani druhý nebo třetí den. Hned ráno musel odjet na služební cestu do Tyroše, ale za měsíc se vrátil. 

Chlupatému Balerionovy byly sotva čtyři měsíce a pořád nebyl dost velký na to, aby Naerys ochraňoval. A v domě převažovali otroci. Najatí žoldáci jako stráže měli za úkol hlídat celé okolí sídla, hlavní bránu a vchody. Dva osobní žoldáci pak chodili s jejich otcem, aby ho chránili. Aelor tedy navštěvoval Naerys v její komnatě, kde jí ale zpočátku jen pozoroval a chtěl, aby se před ním svlékala. Zatím se zdráhal se jí dotýkat nebo něco víc, protože měl strach z otce a že by to zjistil. Naerys sice vyhrožoval tím, že jí to její hloupé kotě podřízne a udělá si z něj rohožku, ale i tak mohla něco říct. Neřekla však nic. Bylo jí pouhých třináct let a ženy v Nachové vášni jí říkaly, že potěšit muže je základ všeho. A i když to byl z půlky její bratr, tak pro ni bylo lepší se svlékat před ním, než před cizími. Nepříjemné to bylo tak jako tak, ale za nedlouho si začala myslet, že je to naprosto normální. Zvlášť když jí Aelor začal tvrdit, že ve Volantisu tohle dívky dělají normálně a v Západozemí prý dívky ztrácejí panenství se svými bratry, aby byly připravené na své manžely. Jeho dívání, osahávání a ukájení se, trvalo dva měsíce, než je nachytala Laryssa. Vlastně spíše nevědomky Naerys zachránila před hrozným osudem zneužití. Starší sestra v tom však viděla jakousi zvrhlost, kterou v jejích očích vymyslela Naerys, i když to vůbec nebyla pravda. Laryssa to pověděla otci, který to naštěstí pochopil přesně naopak a potrestal Aelora. Poslal ho do Volantisu s tím, ať se nevrací, dokud ho otec znovu nepovolá. 

Naeron se svou překvapivou inteligencí a matematickým nadáním, zastoupil Aelorovo místo a už ve dvanácti letech konzultoval s těmi nejlepšími a největšími obchodníky v Lysu. Laryssa se odmítla vdát za magistrova syna poté, co zjistila jeho zálibu v mužích. Aelor zmizel ve Volantisu a Naerys? Té si otec dlouhé měsíce nevšímal a trávila je v sídle a nebo ve městě. Na jaře 87 odplula s bratrem do Tyroše, aby poznala tamní kulturu. Po návratu je čekaly obrovské lyské oslavy s těmi nejkrásnějšími trhy. Po nich ale nastalo další období Lyské horečky, na kterou zemřeli otcovo dva bratři. I otec ochořel, ale jeho vůle žít byla silnější než nemoc a nakonec ji porazil. 

V roce 90 byl Balerion už dospělý a skutečně větší, než lev. Otec měl pravdu - tak jako jí měl vždy. Nebylo to nic překvapivého, rozhodně ne to, jako když do Lysu přiletěl princ Aegon Targaryen. Jeho přílet a setkání s magistry vyvolalo v Lysu poměrně dost obav a taky poprask. Sama tehdy s přítelkyněmi přihlížela tomu, jak jel v doprovodu Daegora Rogara do Síně pro Konkláve magistrů. Poté spěchala domů a čekala, až se otec vrátí domů. Místo toho tam ale čekal Aelor. Otec ho znovu povolal domů. Naeron byl v té době s otcem, Laryssa byla někde mimo sídlo. Aelor vstal od stolu a když k Naerys přicházel, tak si jí celou prohlížel od hlavy až k patě. „Ani tucet kund ve Volantisu mě nedonutilo přestat chtít tu tvoji." Řekl naprosto klidně. Chtěl se jí dotknout, ale jeho ruku odmrštila. Za to jí vrazil facku. Otroci v domě jen přihlíželi se staženými hrdly. Neměli právo se vměšovat do věcí jejich pánů. Ale Balerion nebyl žádný otrok. A už nebyl malé kotě. Zaútočil na Aelora zezadu. Drápy mu zaryl na ramen, shodil ho na zem a drásal mu záda svými drápy i zuby. Až dokud Naerys nezvolala, aby černá šelma přestala. Tehdy Balerion odskočil a s hlubokým vrčením přišel k Naerys. Otřel se o její nohy a na ležícího skučícího Aelora zasyčel, až odhalil své dlouhé masivní tesáky. Naerys chvíli bratra pozorovala a pak přikázala otrokům, aby ho vzali a odvedli k léčiteli. 

Když se o incidentu dozvěděl otec, chtěl nechat Baleriona utratit, ale Naerys ho snažně prosila, aby tak nečinil. Řekla mu popravdě co se stalo, ale nechtěl o tom ani slyšet. Měl v plánu do Západozemí poslat Naerona, ale nakonec po dceřině prošení usoudil, že bude lepší, když pošle pryč jí. A tak se i stalo. Když Aelor mohl zase chodit a narovnat se v zádech, která měl potrhaná, tak už Naerys odplouvala směrem do Západozemí a nehodlala se ohlížet zpět.