Renna si ve svém životě prošla už lecčím, a pravděpodobně zkušenostmi převyšuje kdejakou starší ženu. Boje, mocichtivost a krutost lidského světa jí provází prakticky po celý život. Začalo to v jejím domově v Černodomí, kde její otec neustále bojoval s dorňany, skončila zrazená člověkem své vlastní krve, který jí předhodil monstru jejího života, od kterého byla týraná a nebýt své silné vůle, nejspíše by z ní dnes byla jen sesypaná hromádka karet, kterou by už nikdo nedokázal znovu postavit. Renna nedokáže sympatizovat se slabými dívkami, které se nezvládnou samy znovu postavit na nohy, sama jim v tomto ohledu ráda říká, že i jí život několikrát srazil na kolena, ale pokaždé se znovu postavila, a pokud to nezvládnou samy, není pro ně ve světě místo. Moc dobře ví, jak svět chodí, a že mu vládnou ti nejsilnější, kteří si pro sebe ukousnou větší kus masa a nechají ty slabší hladovět. Silní přežijí, slabí zahynou. Renna se snaží patřit mezi ty silné jedince, které na zem nedostane ani silná vichřice, kromě sebe se ale snaží být silná i pro svou mladší sestru, kterou vnímá jako tu jedinou, která jí v životě zůstala. Její nejstarší sestra Alya je poblázněným fanatikem, byť Renna netuší, zda ještě žije, Dextran jí prodal krutému muži a o její blaho nebo štěstí či dobrý život se nezajímal, její rodiče zemřeli, ale ani s těmi si nebyla blízká, svého vlastního manžela otrávila, a zůstala jí jen sestra Nyssa, nad kterou po návratu domů bdí a snaží se nad její hlavou držet ochrannou ruku. Ochránit jí před vším zlem, které se na světě nachází, a popřípadě ten svět celý otrávit, pokud by vztáhl ruku na její mladší sestru.

Renna se jedům začala věnovat ve chvíli, kdy si umanula, že je to efektivní způsob, jak svému nemilovanému manželi znepříjemnit život, a nakonec mu ho jedem také vzala. Samu sebe otrávila při pokusu ho zabít, byla ochotná zemřít také, ale naposledy vydechnout s pocitem toho, že sebou do hrobu vezme tu zrůdu, která jí trýznila. Ona přežila, její urozený choť ne, a Renně se od té chvíle dýchá mnohem lépe. O jedy se také začala více zajímat, není v tom sice žádný expert, ale dokáže je do určité míry rozlišit a poznat. Ví, jaký použít v určitém množství, aby se vám pouze udělalo nevolno, je schopná vás pomalu a zcela nenápadně trávit, a také ví, jaký jed vám podat, abyste byli v přímém ohrožení života. Určitou formu své nenávisti si vybíjí i na svém bratrovi, viní ho za to, komu jí prodal jako kus dobytku, Dextrana ale netráví každý den, pouze když jí přepadne vztek na její vlastní minulost, na manželství život a co si v něm musela vytrpět, a potřebuje na někoho svalit vinu. Neštítí se vlastnímu mladšímu bratrovi podat pár kapek, po kterých je následující další den upoután na lůžko a necítí se dobře. Renna se skrze tento jeho stav cítí mnohem lépe. Někdo by jí označil za krutou a nemilující, ale má pouze svou vlastní formu, kterou utišuje vztek, který se v ní občasně nahromadí.

Renna není žádná usměvavá lady, která by hýřila radostí a usmívala se na celý svět, spíše jí spatříte s kamennou, skoro až ledovou tváří, se kterou pohlíží na své okolí. Její tvář sice je jako vytesaná z kamene, a ráda tvrdí, že její srdce je ledovější jak Zeď na severu, pod tou ledovou a kamennou krustou se ale stále skrývá člověk, který umí milovat, a který zná cenu věrnosti. Ty, které miluje a na kterých jí záleží, těm bude věrná až za hrob, a bude se je pokoušet ochránit před vším zlým, co by je mohlo potkat. Renna si úmyslně netvoří nepřátele, nemá ráda konflikty, ať už s muži či ženami, a pokud to jde, konfliktu se snaží vyhnout. Rozhodně se jim ale nevyhýbá proto, že by se jich snad bála, pouze se sama obává vlastního jádra a nátury a toho, čeho by teprve byla schopná, kdyby musela jednat. Pokud už ale dojde na nějaké nepřátelství, pak si své nepřátele pečlivě vybírá. Rozhodně se nedá považovat za otevřenou knihu, nerada se komukoliv svěřuje, což často zapříčiní to, že v sobě zcela zbytečně hromadí emoce, a její pohár snesitelnosti a trpělivosti přeteče a Renna bouchne. Jen málokdy se se svými trablemi nebo problémy svěřuje své sestře, je to výjimečné a Renna si před ní chce spíše udržet tu silnou tvář. Renna je velmi nedůvěřivý člověk a vybudovat si u ní důvěru je velmi těžké. U žen je to snazší, u mužů často tvrdí, že prakticky nemožné. Převážně se straní opilým mužům nebo takovým, kteří jsou o hlavu či dvě vyšší než ona.

Miluje hudbu a celkově písně s veselejším nádechem a melodií, i jí ale občas přepadne melancholie a poslechne si nějakou smutnější píseň, u které si dopřeje pohár či dva silného vína na otupení smyslů. Renna stále touží po vlastní rodině, prozatím si ale užívá svého nově získaného statusu mladé vdovy. Přesto jí ještě dnes občas přepadne smutek nad ztrátou jejího dítěte, které kvůli svému otci a jeho agresivní nátuře nemělo možnost se ani nadechnout, natož poznat svět. Touží po dítěti, ale ta touha je prozatím menší a slabší než její strach, který stále cítí vůči manželství a svému případnému budoucímu manželi, kterého by nejspíše musela stáhnout z kůže jako Bolton, aby zjistila jeho strukturu charakteru a chování a odhalila jeho nejtemnější tajemství.

Minulost

Rennin život nebyl jednoduchý od počátku, kdy přišla na svět v roce 68 po dobytí, a stala se tak druhým přírůstkem rodu Dondarrionů a druhou dcerou tehdejšího lorda Černodomí, Rendala Dondarriona, a jeho ženy z Korunních zemí Jenny, rozené Gauntové. Černodomí se nachází na samotných hranicích Bouřlivých krajin a písečného Dorne, lord Rendal tak často nebýval doma a neustále svůj čas trávil na hranicích, kde bojoval proti dorňanům, a Renna měla odjakživa zakázáno opouštět hrad, a její matka včetně chůvy, jí neustále strašily, že pokud bude zlobit, přijde si pro ni nějaký dorňan a odnese jí do svého písečného království. Rok po jejím příchodu na svět, se Renna dočkala mladšího sourozence v podobě bratra Dextrana, který se také stal otcovým vymodleným synem a dědicem, a tři roky po Dextranově narození, se jí narodila mladší sestra Nyssa. Renna ke svým dvěma mladším sourozencům přilnula a snažila se je uchránit před vlivem jejich nejstarší sestry Alyi, která odmalička trávila spoustu času se septou a již v době narození Nyssy byla silně věřící, snad až na hraně samotného fanatika.

Renna tak vyrůstala zavřená na Černodomí se svými sourozenci, věčně unavenou a pesimistickou matkou, a septou, která trávila Alye mysl, a ta se silnou víru v Sedm pokoušela přenést i na své sourozence. Matka jí v tom nebránila, septa jí naopak podporovala, a Alya jednou usoudila, že nejmladší Nyssa, které v té době bylo pět let, není dostatečně zbožná. Alya po pětileté sestře hodila svícen a Nyssyny šaty vzplály. Jen těch zatracených Sedm v tu chvíli tušilo, co by následovalo, kdyby devítiletá Renna zavčasu nezareagovala a neudusila oheň na sestřiných šatech tím, že přes ni hodila deku a poválela jí na zemi. Alye v té době bylo čtrnáct a uvědomovala si závažnost svých činů, a to, co udělala, vzbudilo nevoli i v jejich urozené matce, která septu ještě téhož dne vyhnala z Černodomí za doprovodu nadávek a různých kleteb. Alya strávila doma ještě další rok, ve kterém i jejich otec trávil více času doma, a pokoušel se svou nejstarší dceru převychovat všemi možnými způsoby, a snažil se z ní udělat správnou dámu, kterou bude moci jednoho dne dobře provdat. Rendal Dondarrion to zkoušel po dobrém, a když zjistil, že to na Alyu neplatí, zkusil to po zlém. Poslední dva měsíce svého snažení spíše Alyu mlátil, tloukl jí vším možným, a jednou dokonce schytala i pět ran bičem, aby z ní fanatizmus vymlátil. Nic nezabralo, a lordu Dondarrionovi nezbylo nic jiného, než svou nejmladší vyhnat z domu podobně, jako před rokem hnala lady Jenna fanatickou septu.

Renně bylo třináct, když se jedné hluboké noci museli všichni rychle pobalit a opustit Černodomí, které bylo napadeno menším oddílem dorňanů. Zatímco Renna s Nyssou a matkou zůstaly v nedaleké vesnici od Černodomí, otec nakázal, aby byl Dextran poslán na Jasanobrod k jeho dlouholetému příteli. Svého dědice potřeboval daleko od dorňanů a v bezpečí. Ve vesnici strávili pět dní, než otcovi vojáci zahnali dorňany zpátky do jejich mrzkého písečného království, Černodomí bylo ale značně poškozeno a musela se zahájit oprava hradu. Zatímco lady Jenna se svou nejmladší sestrou putovala za Dextranem na Jasanobrod, Renna byla svým otcem poslána na Griffův hrad k rodu Conningtonů, lord Rendal doufal, že by si Renna mohla padnout do oka se stejně starým synem lorda Conningtona. Mladý lord Connington byl ale panovačný a Renně spíše svým chováním připomínal ženu než muže. Nestalo se to, co jejich otcové předpokládali, Renna ale u Conningtonů zůstala několik let, její otec stále doufal, že by si jednoho dne dědice Griffova hradu mohla vzít.

Její otec zemřel začátkem roku 86 po dobytí, a Renna byla krátce na to povolána zpět na Černodomí svým bratrem a novým lordem Dondarrionem. Domů se těšila, ale sotva se vrátila, radost z ní opadla; bratr jí našel manžela, kterého uznal za vhodné. Lord Danton z rodu Cleganeů se jí krátce dvořil a Renna si umanula, že by s ním snad i mohla vycházet, byl mužnější než lord Connington. Po necelém měsíci se vzali a Renna se svým manželem odcestovala do Západních krajin. První měsíc žijí v Cleganově tvrzi byl prakticky bezproblémový, dokud její manžel neměl návštěvu v podobě svého dlouholetého přítele lorda Swyfta z Obilnice. Než aby se lord Swyft věnoval svému dlouholetému příteli a hostiteli, neustále se snažil navázat konverzaci s Rennou, které také neuniklo, jak jí Swyft svlékal očima. Než aby ale lord Danton Clegane hájil svou čest i čest své ženy, předstíral, že se nic neděje, a jakmile se lord Swyft odebral do komnaty, Danton Rennu zatáhl do té jejich, kde jí vynadal do děvky, zfackoval jí, vytrhal pár vlasů, a nakonec se rozhodl jí potrestat více; uchopil do dlaně všechny její vlasy a nabroušenou dýkou jí je uřízl. Dantonovi ale vzápětí došlo, že Renna s krátkými vlasy se mu nelíbí, své ženě tak ze vzteku nad vlastním počínáním uštědřil ještě několik silných ran, než jí vyhnal za doprovodu nadávek na nádvoří a zabouchl jí před nosem. Renna tam strávila dobré dvě hodiny, než se pro ni odvážila dojít služebná a vzala jí zpět dovnitř. Zda se nad mladou lady slitovala anebo jí to její pán poručil, to Renna do dnes neví.

Renna v té době plakala nad svými ztracenými dlouhými kadeřemi, a tiše u toho proklínala svého manžela, u kterého ale rychle pochopila, že se mu s krátkými vlasy nelíbí, a nakonec si je úmyslně zastřihávala, aby jí zůstali krátké a on jí nadále ignoroval. Vycházelo jí to dobré dva měsíce, než jí jednou Danton přistihl, jak si vlasy zastřihává. Tehdy jí znovu zmlátil a nůžkami jí pořezal na rukách, jak se Renna snažila bránit, když jí vyhrožoval, že jí nůžkami podřízne jako prase na porážce. Rennu druhý den na to přesunul do malé komnaty, kde neměla nic, a kde byla zavřená, jídlo jí směla nosit jen jedna služebná, která s ní ani nesměla mluvit. Její urozený manžel jí občasně poctil manželskou návštěvou, ale jinak Renně splývali dny dohromady a občas si připadala, že v té malé místnosti zešílí. Jedné noci už to nevydržela, a jednak si vykřičela hlasivky, a druhak si nehty rozdrásala do krve, jak škrábala na dveře jako uvězněné zvíře. Danton jí nakonec z komnaty pustil a až od služebné, která jí umývala, se dozvěděla, že jí tam nechal zavřenou dlouhých sedm měsíců, a že jí vytáhl jenom proto, že na Cleganovu tvrz dorazila další žena, tentokrát v podobě nevěsty pro Dantonova mladšího bratra Agarona.

Všichni měli společně povečeřet, ale k večeři nedošlo. Renna chtěla Agaronovu nevěstu navštívit ještě před večeří, ale když za dveřmi slyšela dívčin pláč a hlas Dantona, ze strachu, že by i jí mohl ublížit, raději utekla zpět do komnaty, kde se zamkla, a ze které nevylezla až do druhého dne, při kterém se dozvěděla, že Danton bratrovu snoubenku nejenom, že znásilnil, ale také jí oběsil se slovy, že je to jen obyčejná děvka. Renně až po tomhle zrůdném činu došlo, že žije pod jednou střechou s monstrem, kterého se musí zbavit jednou provždy a samu sebe vysvobodit. Pomalu proti němu začala podnikat kroky, nejprve si opatřila jen slabý jed, který nalila do karafy, když věděla, že jí toho večera poctí návštěvou, a takhle to opakovala několikrát, přičemž si vystačila jen s tím, když se jejímu urozenému choti udělalo na dva nebo tři dny nevolno. Posunula to výš až po čase. Renna otěhotněla a doufala, že do hradu přivede alespoň něco dobrého, dokud se Dantona nezbaví. Ten si jí, na štěstí, nevšímal po většinu měsíců, dokud se jednoho dne nedobelhal do jejích komnat a nevynutil si na ní manželské povinnosti, i když protestovala a připomínala mu, že již čeká dítě. Dantona nejspíše naštval manželčin odpor a po dlouhé době na ní vztáhl ruku. Nezfackoval jí, jak měl vždycky ve zvyku, ale rovnou jí zkopal, čímž zapříčinil Rennin předčasný porod, a ta musela na svět přivést své dítě s myšlenkou, že nikdy nebude žít. V sedmém měsíci tak předčasně porodila dceru, kterou dlouhé hodiny bezvládně chovala ve své náruči, než se její bolest změnila v přímou nenávist vůči Dantonovi.

Renně to zabralo dalších pár týdnů, ale nakonec si opatřila silný jed, který tradičně vylila do karafy. Chtěla, aby Danton pil, a aby to nebylo podezřelé, pila s ním. Renna zbytek noci strávila v křečích a horečce jenom z toho mála jedu, co vypila, ale věděla, že pokud zemře, vezme Dantona sebou. Mistr se dlouhé čtyři dny pokoušel přijít na to, co se s ní děje, než jí nakonec horečka polevila. Trvalo ale ještě několik dalších dní, než se dozvěděla, že Danton zemřel ještě též noci v silných bolestech a křečích. Přišlo se na to, že karafa byla otrávená, ale jelikož se otrávila i Renna, nikdo jí nepodezříval, a na šibenici putoval každý, kdo s karafou manipuloval. Z Renny se tak koncem roku 89 po dobytí stala vdova, a vrátila se zpátky na Černodomí, a sebou si do Bouřlivých krajin vzala tajemství, že spojila síly právě s Dantonovým mladším bratrem Agaronem, který měl jako muž mnohem větší přehled a více prostředků pro získání dostatečně silného jedu, který by Dantona zabil.

Ostatní

• V posledních dvou letech se zajímá o všechny druhy jedů. Také otrávila svého vlastního manžela.

• Nemá s muži dobrou zkušenost a jen málokdy se s nimi baví.

• Pokud někam cestuje, musí jí doprovázet početná stráž, a za sukní má minimálně dva gardisty.

• Občas si dopřeje více vína, než je zdrávo, aby zapomněla na své nejtemnější myšlenky i vzpomínky.

• Chtěla by mít svou vlastní rodinu, ale sama si je vědoma toho, že se nejprve musí zbavit svého strachu.

• Obléká se do převážně tmavších barev.