Stejně jako jeho otec Corlys vyrazil poprvé na moře v šesti letech. Plavba samotná v něm nezvedala větší emoce, ale co bylo na jejím konci jej naprosto oslovilo. Od té doby se snažil s otcem plavit kdykoli mohl a snažil se na plavby dostat i své sourozence, aby také viděli, dle Daenorova názoru, zajímavější svět, než Západozemí. 

V následujících letech podnikl spoustu plaveb, převážně se svým otcem. Po několika letech se k nim začínal přidávat i jeho bratr a sestra. Avšak většinou alespoň jeden z nich zůstával doma, aby nezanedbávali to, že se někdy budou muset starat o své panství. To Daenora zajímalo o něco méně, než navštěvování cizích míst, ale zároveň cítil povinnost udělat vše pro to, aby o něco pozvedl svůj rod. 

V patnácti se vydal na svůj první turnaj a ačkoli si na koni vedl sotva průměrně, jakmile disciplína zahrnovala boj na zemi, vedl si o dost lépe. Za všechny cesty po moři se setkal s nejednou lodí pirátů a tak musel vládnout zbraní dost na to, aby přežil. Celkově se ale cítil, že klání nejsou to, čím by opravdu chtěl trávit čas. Daleko raději trávil čas za mořem, plánováním dalších plaveb či pomáháním otci se stavěním lepších lodí.

Při Corlysově poslední plavbě vyrazil se svou lodí stejnou cestou. Daenor sám měl procestovat Zátoku otrokářů a počkat na otce v Novém Ghisu. Když ale nadešel smluvený čas, kdy se měl Corlys vrátit, po jeho plachtách nebylo vidu. Daenor čekal ještě dva měsíce, než vyplul na Faros a poté do Qarthu. Na obou místech však zjistil jen to, že se Corlys nevrátil. V Qarthu už nemohl ignorovat žádosti svých mužů a otočil zbylé lodě. 

Po návratu domů v něm přetrvával pocit viny, že otce nechal někde ztroskotaného, čemuž nepomáhala hádka se strýcem, který i když byl s Corlysem rozkmotřen, vyjádřil přesně Daenorovy obavy. Jediné, co jej uklidňovalo bylo, že byli jeho sourozenci v pořádku a matka byla ráda, že se vrátil alespoň on a zdědil trošku jejího rozumu. Daenor ale na nějakou dobu upadl do určité nenávisti k moři, které mu vzalo otce a sotva dovoloval delší výpravy. Vaenys jej nakonec dokázal přesvědčit, že tím ničemu nepomáhá a i sám začal plánovat opět delší výpravy. Ne, že by sám nechtěl navštívit Yin, Leng, Ašai, či Ib a Tisíc ostrovů, ale nikoho ze své rodiny by tak daleko nepustil a sám cítí povinnost lorda, že si nemůže dovolit zmizet, jako otec. 

Několik posledních let s bratrem plánovali plavby a shromažďovali bohatsví, aby mohli jak koupit a postavit novou flotilu, tak vystavět nové rodové sídlo, aby nahradili vlhký a malý hrádek, které měli doposud.